Majitel provenience:

Sartorius, Tomáš (+1700)

Alternativní jména:

Bližší údaje:

(*Broumov + 1700 Broumov), OSB, opat břevnovsko-broumovský v letech 1663-1700, vystudoval filozofii a teologii. V roce 1663 byl zvolen broumovským opatem, v té době byl Broumov hlavním centrem benediktinů a Břevnov pouze jeho proboštstvím. V konfirmační listině císaře Leopolda II. ze dne 7. ledna 1664 se Sartorius jmenuje pouze opatem broumovským. Jako opat se dostal do ostrého sporu s klášterními poddanými, jenž vyvrcholil jejich povstáním za svobodu v roce 1680. Byl velkým mariánským ctitelem: v Broumově založil Bratrstvo sedmi bolestí Panny Marie. Při klášteře konstituoval německou sodalitu laiků (Sodalitas germanica), založenou již jeho předchůdcem Augustinem Seyfertem. Jeho osobní heslo znělo: Quod nocet, docet (Co uškodí, to poučí). Podporoval broumovské gymnázium, v němž dal zřídit divadlo. Vykonával funkci vizitátora v pražské arcidiecézi. V čele komunity zahájil rozsáhlou stavební činnost v obou klášterech, jejich proboštstvích a patronátních kostelech.: roku 1665 zahájil stavbu kostela ve Svatém Janu pod Skalou, dále zbudoval 1674 špitál v Broumově, 1676 na místě luteránského kostela v Broumově kostel sv. Václava, roku 1677 dřevěný kostel v Otovicích. Roku 1674 v Břevnově dal vystavět prepozituru, kanceláře, sýpku a tzv. Sartoriovo křídlo konventu, které zčásti podlehly ohni. V Broumově rozmnožil knihovnu a pokračoval v barokní přestavbě. V té pak razantně nastoupil jeho nástupce Otmar Zinke. artorius velmi pečoval o broumovskou knihovnu, v níž se snažil zajistit dostatek knih pro studenty.

Literatura:

Tisíc let benediktinského kláštera v Břevnově, Praha 1993; Národní archiv ČR, Řádový archiv Benediktini Břevnov, kartón 2, fasc. A.VII.11.K: Memorabilia quae post mortem reverendissimi D.Thomae Sartorij abbatis ... facta sunt. / RŮŽIČKA, Jeroným, Chronicon breve Břevnoviense et Braunense, Břevnov 1858, s. 33-34.

Internetové zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Sartorius