Majitel provenience:

Vokoun, Jan Nepomuk

Alternativní jména:

Wokaun, Joannes

Bližší údaje:

Již na začátku katalogizace broumovských knih se v některých knihách začalo objevovat mědirytinové heraldické exlibris s kanovnickým kloboukem, třemi třásněmi na obou stranách a dvěma okouny v erbu. Tento krásný provenienční prvek dlouhou dobu zůstával nezosobněn. Až jednoho dne se spolu se známým grafickým provenienčním prvkem objevila i rukopisná poznámka „Ex Libris Joannis Nepomuceni Wokoun Canonici. Resident: Reginae Graecij“. Bylo tedy zřejmé, že knihy patřily hradeckému kanovníkovi Janu Vokounovi, který ale i pro internetový vyhledávač zůstával osobou neznámou. Osobami v literatuře dohledatelnými se staly Janův strýc Antonín Jan Václav Vokoun (1691-1757), vodňanský děkan a později generální vikář a světící biskup pražský, a Janův mladší bratr Petr (1740-1805), právník, historik a spisovatel. K osobě Jana Vokouna nalezneme drobné zprávy v druhém dílu Kalašovy děkanské kroniky a druhém dílu Hanlovy pamětní knihy biskupství královehradeckého. Dozvídáme se, že Jan Vokoun působil před příchodem do Hradce Králové jako kooperátor v duchovní správě. Na kanovnické místo do Hradce Králové byl přijat na žádost svého strýce, světícího biskupa Antonína Jana Václava Vokouna. Slavnostní instalace, kterou vykonal biskup Antonín Petr Příchovský z Příchovic (biskupem v letech 1753–1763), proběhla 17. srpna 1755. Jan Vokoun byl instalován na řečickou (strnadskou) prebendu a využíval kanovnický dům č. 46. V Kalašově kronice je dále poznamenáno, že v roce 1757 byl po smrti svého strýce (Jiřího z Ullersdorfu) zvolen na prebendu ullersdorfskou. O čtrnáct let později byl po smrti Johanna Josefa Saxe „k mrzutosti ostatních“ zvolen sedmým královéhradeckým kapitulním děkanem. Byl nejmladší z kandidátů a předpokládalo se, že volbu nepřijme. Se změnou funkce ho čekalo i přesídlení do děkanské rezidence, dnešní čp. 50, a nelehké administrování diecéze v době nepřítomnosti biskupů. Tuto funkci zastával až do své smrti 26. ledna 1796. Jan Vokoun po sobě zanechal knihovní sbírku, která se pravděpodobně v celistvém stavu dostala do broumovského kláštera. Knihovník broumovské knihovny Jeroným Růžička (†1884) v předmluvě ke katalogu z let 1851-1854 tuto informaci dokládá, když uvedl, že opat Jakub Chmel (opatem v letech 1786-1805) pořídil pro broumovskou knihovnu velkým nákladem knihovní pozůstalost hradeckého kanovníka Vokouna. V Broumově knihy dostaly signatury, byly opatřeny klášterními provenienčními prvky (rukopisným záznamem – nejčastěji Monasterii Braunensis O.S.B. - a razítkem S.A.B. BRAUNAU) a následně byly zařazeny do tematických oddělení knihovny, kde pravděpodobně zůstaly až do začátku 2. světové války. Ludmila Vlčková uvádí, že v této době měly být Vokounovy tisky Janem Čeřovským (1913-1980) vyjmuty z broumovského knižního fondu a převezeny do kláštera v Břevnově. Tam měly být později vyčleněny z knihovního fondu a měly tvořit samostatnou část “tzv. vokounina“ o 966 svazcích. Touto informací stopa mizí. Odhalit osud Vokounovy knižní sbírky v poválečném období by mohl až důkladnější výzkum, ke kterému by bylo nutné zmapovat i knižní fond břevnovské klášterní knihovny. Některé tisky zůstaly pravděpodobně v Broumově a Ludmila Vlčková uvádí čtyři. Při katalogizaci, probíhajících v letech 2016-2020, bylo zaevidováno 36 tisků, které zdobí heraldický znak s dvěma okouny. Téměř čtvrtinu tvoří bohemikální tisky a tematické složení odpovídá obsahovým okruhům z názvů knihovních skříní, které byly doposud zkatalogizovány. Nejčastěji se jedná o díla filozofická, náboženská, dějepisná, geografická nebo místopisná a nalezneme zde i slovníky a všeobecná příručková díla.

Literatura:

Martina VÍTKOVÁ, Knihy broumovské klášterní knihovny a jejich provenience, in: Martina Bolom-Kotari (ed.), Knihovny benediktinských klášterů Broumov a Rajhrad: katalog k výstavě, Hradec Králové 2019, s. 59-66.; Ludmila VLČKOVÁ, Benediktinská klášterní knihovna v Broumově, Hradec Králové 1961.; Pavla STUCHLÁ, Antonín Jan Václav Vokoun (1691-1757) a církevní správa jeho doby v Čechách. Sborník příspěvků z odborného semináře, konaného dne 11. září 2007 v Městské galerii ve Vodňanech, Vodňany 2008.; Jiří HLINOVSKÝ - Jan PIŠNA, Vzal jsem tu knihu z rukou anděla výstava duchovních exlibris ze sbírky Strahovské knihovny, katalog výstavy 28. 8.-30. 9. 2018, Praha 2018, s. 36. ; Petr ADAM, Statuta Katedrální kapituly při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové, Hradec Králové 2004, s. 27.; Karel Boromejský Hanl, Memorabilien-Buch der königgrätzer Bisthums-Herrschaft Chrast und des königgrätzer Bisthums II. Theil Das königgrätzer Bisthum betreffend, Hradec Králové 1847. (Biskupská knihovna Hradec Králové sign. RKP004);

Internetové zdroje: