Provenience - osoby/instituce

Bližší údaje:

Vzdělaný luterský pastor, který sehrál významnou úlohu při vývoji protestantismu ve Slezsku. Narodil se v září roku 1490 v Norimberku do obchodnické rodiny. V roce 1503 odešel studovat do Zwickau v Sasku, později do Lipska a Wittenberku, kde se seznámil s Martinem Lutherem (1483-1546) a zůstal s ním v celoživotním kontaktu. V roce 1513 přijal nabídku vratislavského biskupa Jana Turza (†1520), aby zastával funkci jeho tajemníka. Brzy poté se dostal do přízně knížete Karela I. Minsterberského (1476-1536) a stal se vychovatelem jeho dětí. S knížecím synem Jáchymem podnikl studijní cestu po evropských univerzitách, kterou zakončil získáním titulu doktor teologie v roce 1519 v italské Ferraře. Tam studoval i právo. V tomto období se ve Wittenberku potkal s Philippem Melanchthonem (1497-1560), který mu byl svými názory i teologickými postoji velmi blízký a vzniklé přátelství ji vydrželo celý život. V roce 1520 byl vysvěcen na kněze a díky svému ochránci a podporovateli biskupu Turzovi se stal kanovníkem vratislavské kapituly. Jan Turzo však brzy poté zemřel a jeho nástupce Jakub ze Salzy (1481-1539) neměl pro Johanna Hesse udržujícího kontakt s představiteli německé reformace pochopení. Proto se Johann Hess vrátil do rodného Norimberku a pravděpodobně v tomto čase se přidal k reformačnímu proudu. Již jako luterského kazatele ho v roce 1523 oslovila městská rada ve Vratislavi a zvolila ho prvním luterským pastorem při kostele sv. Máří Magdalény. Zde 23. října 1523 pronesl své první evangelické kázání ve Slezsku a toto datum bylo považováno za symbolický začátek vratislavské reformace. Ve spolupráci s městskou radou pozvolna a smířlivě zaváděl reformační myšlenky a stal se jednou z hlavních postav ve vývoji protestantismu ve Slezsku. Patřil k představitelům umírněného reformačního proudu a snažil se hledat cestu k vytvoření respektujícího vztahu mezi ním a vratislavským biskupem. Svým nenásilným náboženským postojem, který sdílel se svým přítelem Philippem Melanchtonem, si získal mnoho podporovatelů. Podporu a sympatie Johannu Hessovi vyjadřovala minsterbersko-olešnická knížectví. Johann Hess zemřel 6. ledna 1547 a byl pochován před hlavním oltářem kostela sv. Máří Magdalény ve Vratislavi. Smuteční řeč pronesli Ambrosius Moiban (1494-1554), luterský pastor při kostele sv. Alžběty ve Vratislavi, a Johannes Crato (1519-1585), Hessův žák a později známý humanistický vzdělanec a lékař. Knihovna Johanna Hesse byla oceňována již jeho současníky. Odrážely se v ní široké zájmy tohoto humanisticky vzdělaného teologa, ale bohužel se jako celek nezachovala a původní rozsah není zatím znám. Velká část se na počátku 17. století dostala do Olešnického knížectví, ke kterému měl Johann Hess vazbu. Odtud knihy s celou zámeckou knihovnou putovaly do Drážďan, jako dědictví saského krále Albrechta, a byly začleněny do Královské veřejné knihovny, dnešní Sächsische Landesbibliothek - Staats- und Universitätsbibliothek (SLUB). Další exempláře, označené Hessovým heraldickým supralibros (ARMA HESSICA ANNO 1525), nalezené na území Německa, se nacházejí v knihovně mnichovského kněžského semináře (Die Bibliothek des Herzoglichen Georgianums). Část Hessových knih zůstala pravděpodobně ve Slezsku. V katalogu vratislavské univerzitní knihovny se nachází 47 titulů, které se původně nacházely v Hessově knihovně. Obsahově se převážně jedná se o teologickou literaturu a polemické spisy. Nacházejí se zde jak díla známých reformátorů, mimo jiné i Lukáše Pražského (1462-1528), tak i v poměrně hojném počtu práce katolického kněze a velkého odpůrce Martina Luthera, Johanna Cochlaea (1479-1552), jenž byl od roku 1539 kanovníkem ve Vratislavi. Na českém území jsou Hessovy knihy popsány ve fondu Nostické knihovny, kde se dochovalo osm knih, které se sem dostaly díky Ottovi mladšímu z Nostic (1608-1665), jenž zastával v letech (1642-1651) úřad vratislavského a v letech (1651-1665) svídnicko-javorského hejtmana. Jeho knihovna se později stala základem nové rodové knihovny vytvořené jeho bratrem Janem Hartvíkem. Jeden prvotisk se nachází v křivoklátské zámecké knihovně. V broumovské klášterní knihovně se zatím podařilo nalézt dva exempláře, které nesou Hessovo supralibros (ARMA HESSICA ANNO 1525) a rukopisnou provenienční poznámku.

Literatura:

KÖSTLIN, Julius, Johann Heß, der Breslauer Reformator’, Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens 6 (1864), s. 97–131, 181-265. / HENDSCHEL, Adolf, Dr. Johannes Heß der Breslauer Reformator, Schriften für das deutsche Volk 37, Halle 1901. / Neil R. LEROUX, Martin Luther as comforter, Leiden, Boston 2007. ; https://books.google.cz/books?id=g-SvCQAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ViewAPI&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false / Radek FUKALA, Jan Hess a počátky slezské reformace, in: Śródmiejska katedra. Kościół św. Marii Magdaleny w dziejach i kulturze Wrocławia. = Katedrála uprostřed města. Kostel sv. Marie Magdalény v dějinách a kultuře Vratislavi. = Dom der Innerstadt. Magdalenskirche in Breslaus Kultur und Geschichte / Wrocław : ATUT, 2010. / Richard ŠÍPEK, Jauerer Schlossbibliothek Otto des Jüngeren von Nostitz, disertační práce, Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví Karlovy univerzity, Praha 2013, s. 167. / TÝŽ, Cesty knih vratislavských duchovních v raném novověku. In Radimská J.: Knihy v proměnách času. K výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven. České Budějovice, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2015, s. 176-191. / Richard, FOERSTER, Die Bildnisse von Johann Hess und Cranachs "Gesetz und Gnade", In: Jahrbuch des Schlesischen Museums für Kunstgewerbe und Altertümer, 5 (1909).

Detail majitele provenience

Seznam míst

Seznam proveniencí